Vnitroblok Stupkova
VNITROBLOK STUPKOVA V BODECH
obec: Praha 7
autor: Ing. arch. Karel Veselý, Ing. Michaela Suchoňová
realizace: zahradnictví Vlasatý
počet bytových domů: 7
počet obyvatel: cca 330
rozloha: 930 m²
náklady na rekonstrukci: 690 000 Kč (2 etapy)
náklady na údržbu: 80 000 Kč/rok
příspěvek: 0 Kč.
ROZHOVOR S KARLEM VESELÝM
Stupkova ulice leží v dolních Holešovicích v těsném sousedství Holešovické tržnice. Stejně jako celé území holešovického meandru je i zdejší vnitroblok zcela rovinatý. Celý vnitroblok je tvořen celkem třinácti bytovými domy. Jeho specifikem je příčné přepažení oplocenou asfaltovou cestou, která místo člení na dvě poloviny. Díky blízkosti Vltavy má zdejší půda dostatek vláhy pro růst stromů a rostlin. Autorem obnovení vnitrobloku je zdejší rezident architekt Karel Veselý, kterého jsme se zeptali na několik otázek.
Co vás k zájmu o vnitroblok vedlo?
Lákal mě nevyužitý prostor uprostřed města, který má šanci být krásnou zahradou.
Jaký byl původní záměr obnovy vnitrobloku?
Původně jsem myslel, že se spojí celý vnitroblok. V druhý půlce za asfaltovou cestou je dalších šest SVJ (bytových domů ve správě Společenství vlastníků jednotek bytů, pozn. redakce). Ale to myšlení bylo desítky let pozadu. Nebyli na to připraveni. Nakonec jsme zůstali u stejného počtu čtyř spojených dvorů jako předtím. Ostatní zůstali odděleně.
Čeho jste se nejvíce obávali?
Někteří lidé říkali: „To je celý zbytečný, budeme za to platit, stejně tam lidi chodit nebudou, bude tam jen křik“. Pár takových křiklounů dokáže schůzi úplně otočit. Kolikrát jsem zažil dobrou myšlenku, kterou nějaký škarohlíd potopil. Já usiluji o to, aby celkové přesvědčení mezi lidmi bylo. A drtivá většina lidí to nakonec pochopí a chce.
Jaké byly prví reakce na obnovu?
Změna byla bolestivá. Původně zde stávaly stromy, některé se musely vykácet. Jedna paní na mě dokonce volala policajty. Ti přijeli, ale na postupu samozřejmě nic nenašli. Teď je i tato sousedka spokojená, kamarádí se. Holešovice mají dost vody, stromy tady dobře rostou.
Co byl největší problém? Nejtěžší chvíle?
Problémy přijdou. Stalo se, že někdo přes noc vykrad všechny rododendrony a azalky. A to nejsou levné věci. Nebo mladí obyvatelé se při večírku ve vnitrobloku neuhlídají a tropí kravál. Takové věci se stávají. Pokud se mají tyto situace ustat, musí mezi lidmi existovat přesvědčení. Nejdřív šanci na krásné místo pochopí první, pak druhý, třetí. Ty další, doufám, k tomu jednou dospějí. A pak už se můžeme vrhnout třeba na to, že uděláme krásnou naší ulici.
Jak se dohoda o celkové obnově tvořila?
Tři roky běžel čas, než lidi uzráli k nadhledu a velkorysosti. Je potřeba čas, aby lidi přijali nadhled a nepočítání drobných. Naučil jsem se nespěchat. Jednou jsme vyjednávali s představiteli církve o obnově v centru obce na církevních pozemcích. Byl velký stres, tlak na termíny. V jednu chvíli jsme se museli zeptat církve: „Tak jak vy se na to díváte?“ Odpověď zněla překvapivě: „My jsme v klidu, pozemky patří církvi tisíc let, tak několik let ještě vydrží neupravené“. Od té doby se někdy vměstnávám do této perspektivy. Když přijmete tuto hru, tak to změní strategii.
Jak jste dospěli ke konkrétní podobě?
Konkrétní podobu ladila zkušená zahradní architektka, kterou jsem znal z jiných projektů. Je to profesionálně navržená zahrada. Jsem pro otevřenost, nabídl jsem projekt soutěžit. Jedno SVJ dalo do hry svého zahradníka. Vložil jsem do hry projekt, na kterém jsem pracoval spolu s dalšími lidmi tři roky. Museli jsme vyhovět požadavku na předělání projektu od tohoto SVJ. Nebyly schopni udělat transparentní rozčlenění projektu a jeho rozpočet – nakonec to vzdali. Ale projekt zůstal už ve zjednodušení podobě. Nešlo se znovu vracet zpět, jelikož když se změní podmínky a vy něco projednáte, postup musí zůstat čitelný. Nakonec to vyhrála normální zahradnická firma. Už je to šest, sedm let, ta firma to spravujte do dneška.
Jak lidé reagovali, když byla zahrada hotova?
První reakce byly naprosto výborný.
Jaké jsou nápady či záměry do budoucna?
Během příštích čtrnácti dní se k našemu vnitrobloku připojí nové tři další domy. Zeď, která je od nás odděluje, se nebude úplně bourat. Udělá se díra do zdi, prolézačka, jako díra do jiného světa. Zezadu budou za zdí popelnice, aby nebyly na očích. Místo za zídkou se zahradou propojí zvlněná lávka. Za zdí v nově připojené části budou vytvořena tematická políčka – levandule nebo bylinky.
Jak vnitroblok udržujete?
V současné době vychází údržba 18 000 Kč na jeden dům a rok. Profesionální údržba je nezbytně nutná, probíhá servis zavlažovací systému a jeho oprava. Firma chodí vnitroblok kontrolovat každé pondělí. Pokud není mladší nadšenec, který se o to bude deset let dobrovolně starat, jinak než profesionálně to spravovat nejde. A i tehdy má samospráva své hranici, konají se tady párty, jednotlivce by nebavilo se starat o pořádek po ostatních. Ale existuje pluralita v údržbě, jeden dům se nyní v údržbě oddělil.
Co vnitroblok Stupkova nabízí?
Přístěnek na sušení prádla. Domovní půdy jsou již využité na bydlení. Přístěnek má střechu a provětrává mezery mezi prkny. Méně se práší, lidé se nemusí se krádeže, nejsou zde holubi.
Zahradní altán. V létě když je parno, tak je zde stín. Přístěnek je obrostlý zelení, lze v něm grilovat nebo svítit si svíčkami.
Odpadkové koše. Bez košů by to nefungovalo. Koš vynáší každé pondělí zahradnická služba.
Lavičky se mohou přesunovat. Když je hezky se lidi nakupí, najdou si svá místa.
Voda pro děti – kohoutek ve zdi. Voda pro děti je ráj. V druhé části vnitrobloku bylo původně plánováno drobné jezírko.
PS: Po měsíci od rozhovoru došlo k avizovanému propojení vnitrobloku s dalšími třemi bytovými domy, viz obrázek architekta Veselého.
