ADRESA MÍSTA
Korunní 50, Praha 2

CHARAKTER
Část původně spojitého parkového vnitrobloku.

PŘÍBĚH MÍSTA: ROZHOVOR S FILIPEM POLEM
Filip Pol je trochu netradičním tahounem vnitrobloku. Profesí je zahradníkem a jeho místo tak dohromady kloubí prvky zázemí pro své povolání a zároveň odpočinkového místa pro širokou rodinu a přátele. „Funguje to trochu jako školka. Když potřebuji zkušebně nějakou rostlinu, můžu ji vzít tady.“, říká v rozhovoru Filip Pol.

Kdy jste s vnitroblokem začal?
Přišel jsem před 15 lety, to tady byla džungle a skládka. Původně před sto lety zde byly parcely vnitrobloku rozděleny historickými zídkami. Bolševik je pak zrušil a zřídil zde ovocný sad. Jezdilo se sem na hrušky. Vozili se hrušky z Prahy na venkov. Po revoluci majitelé parcel vnitroblok rozdělili současnými ploty.

Jak jste postupoval?
Na začátku jsem dva roky kopal pařezy. Odvážel větve. Když majitelé domu viděli ten zájem, řekli mi: můžete to využívat. Postupně jsem přibral i další pozemek, chodím po ostatních s nabídkou: já se vám o to budu starat.

Co vás k tomu vedlo?
Chtěl jsem to hlavně pro děti. Vnitroblok využíváme hlavně přes týden po práci, děti, rodina a kamarádi. Furt grilujeme. Děti v létě koupání. Vodou z jezírka zalévám pak zahradu.

Využíváte dešťovou vodu?
Plánuji instalaci IBC kontejneru na sběr dešťové vody. Problém dosud byl úzký průchod dveřmi, do vnitrobloku se nedá zajíždět. Zjistil jsem, že když prázdný kontejner vysajete průmyslovým vysavačem, zmenší se na polovinu. Pak projde již běžnými vstupními dveřmi.

Jaké vnitroblok tvoří klima?
Dříve se přes terasu nedalo projít, jak byla rozpálená. Dnes je to rozhodně rozdíl. Vysadil jsem dva stromy – třešeň a lípu. Lípa je tu osm let. Byla vysazená tak veliká, aby šla protáhnout dveřmi. Stejně tak i třešeň. Břečťan chladí terasu, po něm se dá i chodit.

Jakou vizi vnitrobloku máte?
Neexistuje žádný finální stav, furt se to vyvíjí, proměňuje.

Co plánujete za nejbližší krok?
Dělám pěstební užitkovou zahradu. Děti si nemají co trhat. Nanosili jsme tam dvě tuny substrátu, zeminy. Všechno se musí navážet.

Co vás těší, z čeho máte radost?
Potkáváme nové lidi, kteří říkají, že nás znají z pohledu z okna. My je přitom neznáme. Na druhou stranu mám rád i trochu soukromí. Je příjemné nebýt všem na očích. Proto altán, koruny stromů, trávy vysoké tři metry. Koukat do otevřeného a trochu si krýt záda.

PŘÍNOS PRO KLIMA
Stromy, přírodní povrh, závlaha, jezírko