terapie vnitroblokem

pRACOVNÍ SETKÁNÍ PRO SAMOSPRÁVU, TAHOUNY VNITROBLOKŮ a zájemce

Setkání proběhlo v úterý 26. října 2021 v prostorách Vzlet v Praze 10. Na prezentace a společnou pracovní diskusní část navazovala exkurze do vnitrobloků v Bulharské a Pod Rapidem.



závěry z diskuse účastníků

Tahounství

Oživení vnitrobloků bývá neseno osobnostmi tahounů. Tahouny tvoří jednotlivci a skupiny obyvatel, kteří mají ideu lepšího využití a spojují v ní různé zájmy. Tahouni jsou místním „styčným důstojníkem“ a přenášejí informace dovnitř i ven z komunity.  

Jak se samospráva dozví o tahounech, kteří chtějí něco dělat? Aktivní lidé primárně upozorňují městskou část na problém, který často souvisí s životním prostředím nebo nepořádkem. Šťastné propojení občana s kompetentním člověkem na úřadě (například koordinátorem sousedských a komunitních aktivit) zakládá možnost, aby se “kverulant” postupně a díky pozitivně nabývané zkušenosti proměnil v tahouna. A obráceně - člověk s dobrým nápadem se může díky negativní zkušenosti proměnit postupem času v kverulanta. Důležitá je tedy čitelnost kontaktu i postupu. Aktivní lidé si o osobách na městských částech řeknou mezi sebou (individuálně nebo přes spolky). Každý dílčí úspěch může být motorem pro další. Dlouhodobý vztah a důvěra vedou k systémové změně. Doporučením směrem k úřadu je otevřít se a ukázat se jako služba lidem. Na zřeteli je potřeba mít, že struktura úřadu a politické rozhodování neumožňuje někdy dojít k výsledku rychle. Kontakt úřadu a občanů nelze vnímat optikou “jeden bere a druhý dává”, ale jako souvztah a spolupráci na naplňování myšlenek. Někteří občanští aktivisté mohou také přejít na stranu městské části. Bonusem je v takovém případě obousměrné “zrcadlo” a proudící informace (např. o grantech), díky aktivní práci v terénu přehled o dalších spolcích a lidech aktivních v komunitách.



Mapování vnitrobloků

O podobě, využití či místní zeleni ve vnitroblocích chybí data. Spolek Bieno ve spolupráci s hlavním městem Prahou / IPR Praha vyvíjí nástroj participativního mapování, který v roce 2021 pilotně testuje v Praze 3. K čemu nástroj mapování slouží nebo může sloužit? Užitečnost sbíraných dat pro samosprávu i pro veřejnost je v prvé řadě možnost sdílení zkušeností a inspirace.  Samospráva má šanci udělat si jasno - získat informace o vlastnictví, uzavřenosti resp. otevřenosti, zjistit, co je “obsahem”, získat bližší informace o stromech a zeleni a využít je pro nastavení finanční a jiné podpory. Pro obyvatele se nabízí možnost do míst “nakouknout”. Nástroj může podpořit vlastní iniciativu i aktivity jako je výměna přebytků (swap), zeminy, návštěvy či setkávání podobně smýšlejících. Klíčové je motivovat veřejnost, aby se do mapování chtěla participativně zapojit (např. formou “citizen science”, kdy veřejnost napomáhá dodání velkého množství dat, která by se jinak dlouho a pracně sbírala; tím přispívá k vědeckému bádání potažmo řešení problému). Získat velké množství dat cestou terénního průzkumu je nejen zdlouhavější, ale i méně motivující. Aby byla databáze užitečná, je třeba dbát na aktualizaci dat.



Podpora ze strany samosprávy

Pro nastartování rozvoje vnitrobloků může samospráva využít řadu nástrojů. Účinná podpora by se měla skládat z kombinace více opatření, samospráva může pomoci například přímou správou pozemků, dotacemi, motivací a osvětou, podporou participace, personálními kapacitami a obecně upřením větší pozornosti k tomuto tématu. Praktickým pomocníkem může být webový rozcestník pro orientaci s návod a tipy, jak začít a kudy jít, nebo metodické materiály a manuály (chci pěstovat / chci dešťovku / chci stromy apod / jak získat podporu apod.). V široce nastavených grantových výzvách, bez vodítek jak na to, se projekty ztrácí a dostává se jim slabé podpory. Efektivním koncepčním nástrojem fungujícím v zahraničí je kancelář tzv. “jemné obnovy města”. Ta výše popsané oblasti a principy propojuje. Angažuje odborníky se znalostmi místního prostředí, kteří mají blízko k aktivním lidem - hlavním nositelům změny.

 
 
 

Projekt je podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.

Projekt je podpořen nadací Rosa Luxemburg Stiftung e.V., zastoupení v České republice.