Představujeme
Bloková zástavba ve vnitřním městě - to jsou hlavně domy, na jedné straně nich ulice a na druhé vnitrobloky. O omezený prostor bojují lidé i auta. Mezi všemi dosavadními nároky vyrostla ale potřeba nová a úplně zásadní - klimatická. K budovám a dlažbě potřebujeme zkrátka doplnit vegetaci, město ochladit, zadržovat v něm vodu a také snižovat hluk a prašnost.
Sítě zabudované pod chodníky a vozovkami v mnoha místech brání výsadbě stromů. Ve vnitroblocích sítě téměř vůbec nejsou - proto bychom do nich měli stromy vysazovat a opečovávat. Někdy i zde ale narážíme na prostorové omezení.
Odpovědí jsou popínavé rostliny! Uplatní se tam, kam se jiná zeleň nevejde. Vysadit je lze do malého prostoru. Někdy stačí trochu volné zeminy, pár vyndaných dlažebních kostek nebo pár decimetrů čtvereční vyříznutého betonu, případně samozřejmě i nádoba. Nad zemí dovedou rychle vytvořit obrovskou listovou plochu. S malou investicí a námahou tak mohou být pro klima obytného města a náš lepší život v něm fantastickým přínosem.
Použití popínavých rostlin
Popínavky jsou rostliny, které pro svůj růst potřebují oporu. Mohou se pnout přímo po zdech, na které se samy přichycují pomocí terčíků nebo kořínků. Je-li povrch zdiva pevný a soudržný, nepředstavují samopnoucí dřeviny problém. Potíž může být se zateplenými fasádami, kde kotvy, které nesou izolaci, nemusí hmotu rostliny udržet. Je zde proto vhodné umístit oporu a použít ovíjivé či úponkaté rostliny.
Úponkaté pnoucí dřeviny jsou ideální na drátěné ploty, sítě a mříže, ovíjivé potřebuji podpůrnou vertikální konstrukci. Opora může být kotvená do fasády (lanka, kari síť, dřevěná treláž apod.) nebo samonosná, ukotvená v zemi - například klasická dřevěná pergola. Konstrukce se dimenzuje s ohledem na hmotnost dospělé rostliny. (Například vistárie dokáže subtilnější konstrukci za pár let snadno zbourat.) Také je potřeba pamatovat na rozestup svislých prvků a odstup konstrukce od zdi, aby se rostliny mohly dobře vyvíjet (ideálně 15 - 30 cm).
Při výběru vhodného druhu je potřeba brát ohled nejen na typ a nosnost opory, ale také na oslunění, kvalitu půdy a prokořenitelný prostor. Tam, kde jsou u zdí a plotů zpevněné povrchy, lze docela jednoduše vyřezat malou část betonového povrchu nebo vyjmout pár dlažebních kostek, vyměnit nebo doplnit zeminu a rostlinu zasadit. Jestliže to není z nějakého důvodu možné, lze popínavky pěstovat i v nádobách. Musí být ale dostatečně velké. Pro vytvoření nadzemní hmoty potřebuje dřevina odpovídající prostor pro kořeny.
Ačkoliv se pohybujeme v prostoru pod širým nebem, v některých místech u fasád brání římsy, stříšky nebo balkóny přímému dopadu srážek, jedná se o tzv. srážkový stín. Těmto místům je lepší se vyhnout nebo je nutné počítat s tím, že tyto rostliny se budou muset pravidelně zalévat.
ovíjivé rostliny
Nejčastější druhy
OVÍJIVÉ
akébie pětičetná
Akebia quinata
Nenáročná, snáší slunce i přistínění, roste skoro v každé půdě. Vhodná na ploty, pergoly i lanka. Opadavá, ale někdy zůstává zelená i v zimě. Dorůstá 10 m. Překrásně kvete, voní po vanilce, plody jsou jedlé. Naše favoritka mezi ovíjivými dřevinami.
vistárie čínská
Wisteria sinensis
Asi nejpopulárnější ovíjivá dřevina, dlouhé hrozny fialových květů na jaře upoutají každého. Vyžaduje plné slunce, teplo, dostatek humusu a vláhy. Je opravdu mohutná, hodí se hlavně na pergoly a sloupy. Kmen se obtáčí kolem opory po směru hodinových ručiček, kvete na bočních výhonech. Wisteria floribunda je ještě teplomilnější.
zimolez kozí list
Lonicera caprifolium
Také znám jako růže z Jericha. Zdomácnělý, často používaný ovíjivý keř, který dorůstá asi 6 m. Je nenáročný, má rád slunce, ale snáší dobře i polostín. Trubkovité květy na přelomu jara a léta překrásně voní a můžete na nich pozorovat dlouhozobky svízelové. Velmi podobný je zimolez ovíjivý (Lonicera periclymenum), v nabídce zahradnictví najdete i zimolez Tellmanův nebo drobnější Brownův a japonský.
zimolez Henryův
Lonicera henryi
Patří mezi stálezelené popínavky, kterých skutečně není mnoho. Vyjímečný je i tím, že vytváří mohutné převisy a je ochotný viset dolů (třeba ze zídky). Vyhovuje mu polostín, ale poroste dobře i ve stínu, stejně jako jiné zimolezy není náročný na půdu a péči.
aktinídie význačná
Actinidia arguta
Nejotužilejší aktinidie, na půdu není příliš náročná, svědčí jí mírný polostín a dostatek vláhy. Robustní, dorůstá 8 m. Hodí se na pergoly, sloupy i zdi. Jedlé chutné plody velikosti angreštu jsou někdy zvané minikiwi. Je dvoudomá, ale existuje i samosprašná odrůda ´Issai´. Actinidia kolomikta je také jedlá, ale slabšího vzrůstu, spíše keřovitá, asi 3 m vysoká. Actinidia chinensis (kiwi) je teplomilná a choulostivá.
ÚPONKATÉ
plaménky
Clematis
Plaménků je celá řada a skvěle se hodí na porůstání treláží, branek, oblouků nebo pergol. Nejoblíbenější jsou ty velkokvěté, které jsou ale trošku náročnější na péči i stanoviště. Podle doby kvetení se dělí do tří skupin a každá skupina má trošku jiné nároky na řez. Potřebují plné slunce, ale zároveň nesnesou úpal a potřebují stínit kořenový krček, například podsadbou trvalek (to potřebují všechny plaménky). My jsme si oblíbili Clematis montana (plamének horský) - skromnější, mohutnější botanický druh, snese i trochu přistínění a řez není nutný. Stejně tak Clematis tangutica (plamének tangutský), který, narozdíl od ostatních plaménků, kvete zvonkovitými květy žluté barvy.
ÚPONKATÉ S PŘILNAVÝMI TERČÍKY
přísavník trojcípý
Parthenocissus tricuspidata
Zcela nenáročný, roste celkem rychle, prakticky na každém místě a všemi směry, takže dokáže pokrýt stejnoměrně plochu od země do výšky i šířky přes 10 metrů. Skvěle porůstá fasády, zdi, ploty i sloupy, jeho úponky se dokáží pevně přisát i na hladký povrch. Lesklé zelené listy jsou uspořádané jako střešní tašky a na podzim se zbarvují do překrásných oranžových a červených odstínů. Snese i stín, jen je pak trošku řidší a nevybarvuje.
přísavník pětilistý
Parthenocissus quinquefolia
Lidově psí víno. Stejně jako předchozí je nenáročný, rychlerostoucí, mohutný, dobře snáší řez. Dlanitě složené listy na podzim krásně vybarvují do ruda, obzvlášť na slunci. Na rozdíl od p.trojcípého hůře větví odspodu, dokáže ale převisat.
